Jára a UFO (povídka k skoro 1000 návštěvníkům)

3. prosince 2012 v 20:58 | Kejtunka und Ančulíína |  Povídky
  • Byl studený skoro až mrazivý zimní večer, Jára seděl venku a pozoroval oblohu. Nikomu neřekl proč to dělá, protože věděl, že by se mu všichni smáli.
    Vždycky si myslel, že je jiný, než všichni ostatní. Žil ve svém malém světě. Měl rád jenom sám sebe, s nikm se nebavil, protože si všici mysleli, že je divný. Jára totiž rád v noci pozoroval oblohu. V dětství koukal na AKTA X a od té doby pořád sedí pod oblohou a čeká, kdy přiletí UFO, stejně jako v případě Muldera, kterémnu unesli sestru.Neměl vůbec pocit bezpečí. Bál se, že přiletí. Že přiletí a všechny je zabijou! Do jednoho! Že ovládnou naší planetu, z lidí se stanou stvůry,roboti, a ohavné chodící rozkádající se mrtvoly.Jára věděl, že to jsou týpci. Věděl, že zabijou ostatní, ale ejho nechají žít. On je totiž výjmečný. Umí mluvit s kytkami, stavšět z písku skutečné věci, nebo třeba rozlomit kámen. Nikdy to nikomu neřekl. Věděl, že by ho tak maximálně poslali do Bohnic.Ale bylo těžké s tím žít. Dusit to v sobě. Měl potřebu to někomu říct! Ale komu? všichni by se mu vysmáli. Neměl přátele. Všichni si o něm mysleli že je podivín - ten jinej. Nešikanovali ho. Nic mu nedělali. Jen si ho nevšímali. Měli z něj strach.Chudák Jára, všude sám, bloufdil po opušťěném městě. Nikde ani noha, všichni josu určitě na koncertě Exots, pomyslel si.Chudák Jára, všude sám, bloufdil po opušťěném městě. Nikde ani noha, všichni josu určitě na koncertě Exots, pomyslel si.Chtěl by strašně moc jít taky,ale bál se, že se na něj bude každý otáčet. Ale věděl, že kluci z Exots, mají dobré srdce. Nakonec se rozhodl tam jít. Před budovou potkal kouřícího Marka. Vždycky tak přemýšlel, že kluci hrajou jen ve čtyřech. Kytara, kytara, baskytara a bubny. něco tomu chybělo, jenomže pořád nedokázal přijít na to co. Tak se potichu zeptal Marka. 'Marku?Nemyslíš si, že by těm vašim písničkám prospěl nějaký drive? Struhadlo, další kytara nebo klávesy?' 'to víš, že jsem o tom Járo přemýšlel, jenže skus něco vysvětlit Filipovi. Ten je pořád zahleděný do sebe, říká, že naše písničky mají přesný švich, ale mě to tak nepřipadá. Járo, umíš hrát na nějaký nástroj?"ano,umím". řekl jára s nadějí v hlase "na klávesy" márovi oči zajiskřily,ale né na dlouho. Uvědomil si, že je Jára podivín. "proberu to s klukama".řekl, a odešel do backstage. Jára si sedl na zem, a jako vždycky,pozoroval oblohu. 'Ten mrak vypadá jako..jako...jako ufo... panebože! jsou tady! už jsou tady!!!!' problesko Járovi hlavou.'Letí si pro mě!! letí si pro mě!' ufo přistálo a vylezly dva malý mužíčci. Jen tak ledabile se na Járu podívali. protože Jára an ně celý svůj život věřil, chtěli mu něco darovat. Okamžitě věděli co. Koupili novou klávesu, do jeho malý kláves,ze kterých se mu klávesa ztratila. 'tu máš novou klávesu' řekli podivných vesmírným hlasem. Předali jí Járovi, nastoupili do Ufa a zase odletěli. Jára ani nestihl zareagovat. Pořád měl jejich obraz před očima.Byl z toho úplně zmaten. Nevěděl co má dělat. Jestli to má někomu říct..Ale to by se mu všichni vysmáli... Neměl daleko k tomu aby se zhroutil. Naštěstí ho z myšlenek vytrhli Exots, kteří mi přišli oznámit výsledek'Bereme tě!' řekl Filip. 'přesně tebe sme potřebovali'. Od té doby s nima Jára vystupuje a kluci si ho pořád dobírají, kvůli jeho podivnosti.,Ale Járovi už to nevadí,bere to jako svou přednost. Fanynek má celej harém, tak proč si stěžovat,že?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 petr petr | 6. prosince 2012 v 18:27 | Reagovat

super povídka! i celý blog i s články je povedený!

2 exotsfanclub exotsfanclub | Web | 6. prosince 2012 v 20:32 | Reagovat

jéé,děkujeme moc :) A.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama